Naše malá africká svatba - vs. ta "jejich" tradiční 

06.08.2016

Tradiční africká svatba:

- příprava trvá rok
- první krok je oficiální obřad na úřadě
- druhý krok odpoledne je obřad v kostel
- třetí krok je obrovská párty, která trvá i několik dní
- svědkyně nevěsty vždy při příchodu provede novomanželé kolem stolů s jídlem a každé jídlo prezentuje, tento proces někdy trvá i 40 minut
- platí tady také tradice novomanželského tance a házení kyticí, celá svatební oslava je provázená programem, jako třeba dražba kravaty ženicha, hudba je různá, místní, ale také moderní tak jak známe my z Evropy

Čekal nás den D. Naši svatbu jsme chtěli malou, a proto jsme ji dělali narychlo, aby nikdo neměl čas na žádné větší přípravy. Maminka od manžela miluje velké akce a svatba tady je obrovská událost, která se chystá rok. 

V pondělí jsme zařídili vše na úřadech, včetně toho, aby obřad proběhl v novém domě u rodičů a v úterý jsme pouze stručně všem oznámili, že v sobotu bude svatba. Pro nikoho to nebylo překvapení, ale nikdo netušil, že to bude během několika dnů. Čekala mně spousta zařizování, neměla jsem šaty, neměli jsme prstýnky, svědky nic. V úterý večer jsme si sedli, vše promysleli a obvolali svědky. Tady má každý dva - muže a ženu. 

Ve středu jsme zajeli do salonu, já si vybrala šaty, švadlena našpendlila, aby byly v pátek k vyzvednutí. Hned vedle svatebního salonu jsme si vybrali prstýnky. Bohužel byly velké, ale menší neměli. Vše ostatní jsem nechala na budoucí tchýni. Byla jsem v Africe teprve 4 měsíce, a to s dvouměsíční pauzou v ČR, kdy jsme balili věci na stěhování. 

Sobota se blížila a já stále netušila, co se bude dít a jak to bude probíhat. V předvečer svatby jsem spala už u budoucí tchýně i s mou svědkyní - její sestrou Finezou - a snažila se dozvědět více informací o zítřejším průběhu. Neuměla jsem Portugalsky. Hlavou se mi honila spousta otázek. Kdy mám říct ano, budou se na něco ptát, říká se nějaký slib, budu muset něco říkat já? Na některé jsem tedy dostala stručnou odpověď:  "Ne, nemusíš nic říkat a na ANO ti dám znamení." :D Šla jsem v klidu spát. 

Ráno jsem se probudila velice brzy, obřad měl začít v 10.00, ale v domě se nic nedělo. Ani náznak toho, že by zde měla být svatba. V 8.00 mne odvedli do připraveného pokoje, kde čekala kadeřnice a vizážistka :D. Přišla také Fineza, moje svědkyně, která mi pomáhala oblékat šaty - tohle je tradice. Během úpravy vlasů a mé vizáže, přišel poslíček s dárkem od mého nastávajícího manžela. S velkou zvědavostí jsem balíček otevírala a byla tam sada perlových šperku, náušnice a náhrdelník. Zhruba kolem 10.45 pro mne přišel švagr, který mne vedl k oltáři. Teprve teď jsem viděla, jak se během několika hodin celý dům i zahrada změnily. Všude už bylo plno lidí a mi se začaly podlamovat kolena. Taky trochu asi i z toho, že družičky držely vlečku, ale zapomněly jít :D. 

Celý obřad trval cca 90 minut. Několikrát padlo mé jméno a jméno manžela a já vždy v té chvíli koukala na svědkyni, zda mi dává znamení. Stalo se, znamení přišlo a my si konečně řekli naše osudové ANO. Jaké pak bylo ale překvapení, když jsme měla složit manželský slib, na který jsem nebyla připravená. Mohla jsem naštěstí v angličtině a zvládla jsem to. 

Horší byl krok třetí, kdy jsem v portugalštině musela říct: "Beru si tě zcela dobrovolně za manžela." Ale i tohle jsem zvládla. Jsme manželé. Chtěli jsme malou svatbu, nicméně moje nová maminka zvládla vše perfektně připravit a stihla pozvat i cca 80 lidí :D.