Když se řekne Afrika

22.12.2021

Chudoba, hlad a Křováci?

Chudoba a bída doprovázejí Afriku celá staletí a nejspíše i nadále budou. Ale je to opravdu problém pouze Afriky? Chudé a válkou zmítané země se nacházejí také na jiných kontinentech.

Ani Evropské státy na tom nejsou lépe a někteří Evropané jsou na tom podstatně hůř než  lidé v Africe. Pochopitelně i chudoba má své rozdíly.  Chápu, že asi nemohu srovnávat chodbu Afriky s tou Evropskou.

V době, kdy jsem pracovala pro jednu neziskovou společnost a sháněla peníze na podporu projektů, dost často se mi dostávalo odpovědi: "Já raději podpořím naše chudé české děti, které nemají na svačinu." Vážně? Opravdu je to tak, že naše české děti potřebují charitativní podporu, aby měly ve škole svačinu nebo oběd? Ano, je to realita dnešního světa. Naprosto tomu rozumím a vím, že některé  rodiny, a není jich málo, jsou na hranici chudoby a mnohdy i daleko za ní. Takovéto projekty, kde dostanou jídlo pro své ratolesti, nebo oblečení zdarma, je pro ně možnost, jak zajistit alespoň trochu kvalitní život. Také mohou, a určitě to dělají, díky našemu sociálnímu systému požádat o podporu na kde co. Nevím, v jaké míře je to pro sociálně slabší rodiny dosažitelné, ale tato možnost zde existuje, na rozdíl od afrických států.

Proč se nám tedy pod slovem Afrika vybaví chudoba a slovo chudoba je spojené s  Afrikou?

Vnímáme a posloucháme  jednostranné informace o Africe, které nám média servírují.

V naších hlavách a v podvědomí máme jen to, co čteme, slyšíme, vidíme nebo vidět chceme. Ale jen málo kdo z nás si dá tu práci, aby pátral a zjišťoval, zda v oné zemi není i něco víc. Zda vedle tak pověstných a propagovaných slumů nejsou také nádherné a udržované části. Zda vedle zchátralých domů nejsou na druhém konci moderní stavby. Jestli ta polní nemocnice, ze které zrovna běží reportáž je pouze jediná, jestli někde ve městě není nová, moderní a plně vybavená s akreditovanými lékaři. Nebo zda ta prašná cesta, po které jede zrovna auto s filmovým štábem, neodbočilo z hlavní asfaltové cesty, na které, světe div se, bývá naznačený i přechod pro chodce nebo postavený fungující semafor.

Afrika není jen chudá vesnice a křováci v ní, ale také město, které má všechny vymoženosti srovnatelné s Evropou. Žijí zde lidé, kteří jsou vystudovaní a mnohdy svou inteligencí a pracovitostí předčí Evropana.

Každá mince má dvě strany, nic není černé nebo bílé. A taky je to mnohdy o úhlu pohledu, protože sklenice může být napůl prázdná nebo napůl plná. Občas mám pocit, že některým lidem neštěstí druhých přináší pocit spokojenosti. Jakousi satisfakci nad vlastním neúspěchem nebo nespokojeností v životě a stačí jim jen ta jedna strana mince.

Nedávno jsem dělala jeden video rozhovor a moderátor se mně ptal, kde momentálně jsem, protože nevěděl, jestli budu někde v chýši, nebo džungli. Někdo byl zase překvapený, že na svatebních fotografiích mne viděl v klasických bílých svatebních šatech a ne v sukni z palmového listí kolem pasu.

Ptala jsem se vás na FB, která tři slova se vám vybaví, když se řekne Afrika. Mnozí z vás mně znají a díky tomu, znají Afriku mýma očima a není to pro ně jen hlad, bída a nemoci. Jiní žijí své africké životy v různých zemích Afriky a tak ji mají spojenou zase s tím svým ideálem, který prezentují slovy: manžel, láska nebo štěstí - Hana Abdullah Šidová. Vůbec nechci popírat, že je v Africe chudoba, někde i hladomor, bída a nemoci. Jak jsem psala, byla tady, je a bude, ale chci vám Afriku ukázat z jiné strany. Z té, o které se moc nemluví, která se v TV neobjeví, média o ní nenapíšou a dokument nikdo nenatočí. Chci ukázat i tu druhou bohatou a luxusní stranu, kterou jen málokdo zná.

My se ve světe prezentujeme Karlovým mostem, Pražským hradem, Karlštejnem, ale o Chánově a oblastem jim podobným se nemluví. Možná existují dokumenty, ale ve světě je nikdo nezná. Náš současný prezident je "kunda sem, kunda tam", ale pořád jsme vzdělaný národ. Ex prezident, před kamerami zcela nezištně a náhodou přesunul cizí pero do své kapsy, ale pořád jsme země s nízkou kriminalitou a vysokou inteligencí. O vrazích a podvodnících natáčíme celovečerní filmy a mnohé další pro mně nepochopitelné věci, které hraničí s hloupostí. Jsme velmi vzdělaní, chytří, zruční a vyspělí, ale v okamžiku, kdy vidíme smíšený pár, nejsme schopni to přijmout. V cuku letu máme seznam, kde je vypsáno tisíc proti a začneme vykládat historky kamarádky jiné kamarádky, která nedopadla dobře. 

 A o Africe víme co? Co víme o jejich současném životě? Víme o jejich moderních městech, muzeích, kinech, divadlech nebo kulturních památkách? Nebo známe jen Safari a Křováky?

 Co nám vadí?

Jejich barva kůže? Proč tedy jezdíme k moři, smažíme se na slunci, používáme samoopalovací krémy a chodíme do solária?

Jejich pohoda a klid? Víte, jak dlouho jim trvá cesta do práce a jak se tam dopravují? Proč v ČR v letních měsících, kdy teplota vystoupala nad 30C, což je tady slabý průměr, nás varovali před pobytem venku?

Chtěla bych, aby manželství s Afričanem nebylo považováno za sci-fi, ale jako zcela normální, tak jako manželství s jiným Evropanem. Aby kulturní rozdílnost nebyla věc k překonávání, když ani nevíme, zda budeme muset něco překonávat, ale aby to byla součást života, který vztah s cizincem přináší. Je to přece skvělá příležitost a možnost poznat jiné zvyky, novou zemi a třeba se i něco naučit. Častokrát vidíme překážku i tam, kde ve skutečnosti není. Slovensko, Polsko, Německo nebo Švýcarsko, má přece také jinou kulturu a o překonávání nikdo nemluví, nikdo se nad tím nepodivuje a nekroutí hlavou.

Bylo by fajn, kdyby život Evropanky v Africe nebyl považován za hrdinství nebo šílenství, ale za něco zcela přirozeného, tak jako život v jiné zemi v rámci Evropy. Pojďme přestat řešit barvu, hledat rozdíly a důvody proč ne. Pojďme vidět Afriku bohatou, veselou, barevnou, aby nezůstala "Nedoceněnou budoucností světa". Jak napsala Alena Cicáková v příspěvku na FB: Aby to nebyla jen bída, horko, sucho, poušť ale slunce, nádherná příroda, sloni, černošky, štěstí a láska.

Díky všem, kteří jste mi svá slova napsali.

Luci Ligocká, Jarmila Mikulcová, Pavla Ponížilová, Alena Cicáková, Hana Abdullah Šidová