Je to o tom si zvyknout

03.03.2022

Už několik měsíců jsme bez vody. Každý den nám ji nosí náš Pedro v kanystrech. Někdy máme štěstí a je čistá, jindy je použitelná jen na splachování. 

Dneska jsem si plánovala udělat manikúru a věnovat se sama sobě. Z prádelny ale na mně vyřvávala hromada prádla, že už nechce čekat. prý je to stejně v mém případě zbytečnost. Tvrdí manžel :D No a má pravdu :D

Takže žádné nehtíčky, ale pěkně zapnout pračku, namazat svaly a šup do kolotoče nalévání a vypouštění vody. :D Budu běhat mezi pračkou a kuchyní :D  Praní je pro mně téměř celodenní záležitost. V mezi pauzách uvařit, uklidit nebo něco napsat. Tak jako teď :D A nejlepší prášek napraní je Ultra, po Persilu nebo Arielu už bych nesáhla. 

Pedro si dá s manželem oběd. Není zvykem, aby si lidé pomocníky z ulice pozvali ke stolu.  Co už, my jsme prostě jiní.