Něco o Angole a lidech

Angola je stát ležící na jihu Afriky s pobřežím Atlantiku dlouhým 1600 km. Jak se můžete dočíst i na webu ministerstva obchodu a průmyslu, případně na wikipedii, v současnosti je Angola politicky stabilní zemí a třetí největší ekonomikou subsaharské Afriky. S rozlohou zhruba 1,246,600 kilometrů čtverečních je 22. největší zemi světa - zhruba dvakrát větší než Francie, největší země Evropské unie. 

V čele státu (a výkonné moci, jedná se o prezidentský systém) je prezident João Manuel Gonçalves Lourenço (od roku 2017). Předchozí prezident José Eduardo dos Santos byl jedním z nejdéle úřadujících prezidentů na světě (od roku 1979 do 2017).

Současný prezident Lourenço přišel s vizí nové Angoly, se snahou o nastavení správného fungování ekonomiky s důrazem na diverzifikaci ekonomiky, industrializaci, podporu vzdělávání a na boj proti korupci a praní špinavých pěnez. Z počátku byly jeho změny viditelné, nicméně s pokračujícím poklesem ceny ropy (hlavní vývozní komodity země) a s nástupem pandemie COVID-19 se situace zhoršila.

Lidé v Angole 

Celkový počet obyvatel v Angole je přes 31 mil. (odhad z roku 2020), hustota zalidnění dosahuje 24,97 obyvatel na km2 a průměrný roční přírůstek obyvatel je 2,2 %. Velký podíl obyvatel žije ve městech. V Angole je vysoká míra chudoby, která dosahuje v průměru 40,6 %.

Hlavním městem Angoly je Luanda se zhruba 7 mil. obyvatel. Další významná města jsou: Lubango (1,01 mil. obyv.), Huambo (0,9 mil. obyv.), Lobito (0,73 mil. obyv.), Benguela (0,47 mil. obyv.).

My žijeme přímo v hlavním městě Luandě, v provincii Luanda. Hlavní město je asi jako Praha - jen hrstka obyvatel se tady opravdu narodila. Provincie má okolo 7 milionu obyvatel. Název provincie je vždy stejný s názvem hlavního města dané provincie. Jejich rozdělení provincií bych přirovnala k našemu rozdělení krajů. Pro srovnání - u nás máme Moravskoslezský kraj (Luanda) a krajské město je Ostrava (Luanda). Manžel a jeho rodina pochází z Uíge. 

Kmeny a křesťané

Národnostní složení: Bantuské kmeny a národnosti, z toho nejpočetnější Ovimbundu (cca 37 % obyvatelstva) a Kimbundu (cca 25 %), dále Bakongo (cca 13 %), Chokwe, Lunda, Ganguela, Nhaneca-Humbe, Ambo, Herero, Xindunga, míšenci (cca 2 %) a běloši, především Portugalci (1 %).

Náboženství: křesťanství (80 %), z toho více než polovina jsou katolíci, ostatní angolští křesťané se hlásí k některému z protestantských směrů; tradiční animisté (2 %): v "čisté" podobě jen okrajově a spíše ve venkovských oblastech; islám (1 %) 

Oficiálním jazykem je zde portugalština, platidlem Kwanza.

A to ostatní :-)

V Angole se střídají pouze dvě roční období: místní léto, neboli období dešťů, a angolská zima - takzvané "casimbo". Období dešťů trvá od září až do května, období sucha pak logicky nastává od května do září.

Nákupy: obchodům vládne invaze čínských výrobků. Je zde několik supermarketových řetězců, které mohu přirovnat k našemu Albertu, Tesco, Globusu nebo Kauflandu. A pak je zde pochopitelně spousta trhů, kde nakupuji mnohem raději. Nejen vzhledem k cenám v obchodech a čerstvosti zboží. Nákupem na trhu podpořím místní lidi a ne zbohatlíka z Evropy.

Doprava: cesty jsou asfaltové - tedy ty hlavní. Ostatní jsou hliněné. Ty hlavní tahy jsou oficiálně 4proudé, ale značení pruhů asi nikdo nechápe a ani nerespektuje. Takže výsledek je, že v každém směru je 3 až 5 pruhů. Místní lidé používají k dopravě malé modrobílé minibusy takzvané "taxi". Ty jsem zatím nemusela použít - naštěstí. Myslím, že je to peklo. Jezdí tady také něco jako MHD, ale možná jen někdy a určitě ne podle jízdního řádu. Je zde také spousta motorkářů a lidí přebíhajících cestu všude, kde si vzpomenou. A mezi tím vším procházejí prodejci :-). Většinou ženy s lavorem na hlavě tzv. "Zungeiraš". Během vaší cesty tak můžete i nakoupit - vše od toaletního papíru až po kus nábytku, oblečení, jídlo, bytové doplňky...

Zdravotnictví: existují zde státní nemocnice i privátní nemocnice a spousta klinik. Na všech klinikách platíte - na některých více, na některých méně. Ale je zde zcela běžné, že před ošetřením vám napíší seznam materiálu, který potřebují, aby vás vůbec mohli ošetřit. V případě, že předem nezaplatíte, tak se ošetření ani nedočkáte. A to ani v případě, že jde o život.

Co říci na závěr?

Angola je nádherná, rozmanitá země plná pokladů a překvapení - a tím nemyslím jen její nerostné bohatství jako ropu, diamanty a železnou rudu. Tak jako všude jsou zde lidé inteligentní i hloupí, pracovití i líní, zlí i hodní. Žijí zde lidé jako my (a všude jinde), kteří procházejí podobným, ne-li stejným vývojem jako my v Evropě.  Možná tady rodiny drží více pospolu, odpadá tady stres ohledně plateb, protože vždy někdo v rodině pomůže - ty dnes mě, já tobě zase příště. Dlouho jsem se snažila vymyslet, jak vlastně specifikovat a popsat život tady, až mě napadlo tohle:

"Život tady není tak komfortní, jako máme my v Evropě ( snadno dostupná voda, elektřina, pravidelná a fungující MHD, dostupné luxusní bydlení) - to tady není samozřejmostí. Podpora státu slabé sociální sféře tady sice je, ale moc nefunguje (určitě ne pro ty nejchudší) a zdaleka není tak vysoká a propracovaná. Ale život je zde jednodušší, více v poklidu, bez zbytečného stresu, závisti a honbou za něčím, co ve skutečnosti vlastně vůbec není důležité. Lidé dokáží žít prakticky z ničeho, ale každé ráno se probouzejí a děkují za další den, který tady mohou být, nahodí si lavor na hlavu (pravda, většinou ženy, ale i muži) a vyrazí do rozžhavených ulic prodávat toaletní papír, nebo brambory. Kdo z nás by tohle dokázal dělat déle než týden?

A ani jednu z těchto žen u okénka svého auta neuvidíte naštvanou! Vždy vám prodá své zboží s radostí a úsměvem. V těchto chvílích se mi vždy vybaví naše otrávená úřednice s výrazem:  "Bóóóže, neotravuj,"  přitom odchází domů s vidinou krásného pravidelného platu a celé dny sedí na měkké židli ve vyhřáté kanceláři.

Ano jsou tady i věci, které asi nikdy nepochopím, nebo možná časem. Možná jednou pochopím, proč nějaké věci dělají tak, jak dělají. Stále vše sleduji a hledám pochopení. Nicméně tyhle lidi velice obdivuji, pro jejich sílu, vytrvalost a urputnost."